Péče o hendikepovaného člověka je náročná zejména psychicky. Své o tom ví Ludmila Mentlíková, která dá nahlédnout do denní rutiny takového života, touze vše vzdát, ukončit život a v bodě obratu jej znovu žít naplno s upřeným zrakem na Ježíše Krista společně s celou rodinou. Co dalo jejímu životu smysl? Proč nestačí žít jen ze zázraků?