„Byla jsem šťastně vdaná, měla jsem zdravé děti a byt.“ Říká o výchozím bodu na své duchovní cestě Zuzana Kovářová. Přestože měla vše, cítila se prázdná, a tak hledala smysl života. Co bylo prvním impulzem přemýšlet o Bohu? Jak její manžel změnil názor na její zdánlivé projevy fanatismu?