„Seděla jsem v sedmém patře na okně a přemýšlela jsem, jakým směrem se vydat,“ vzpomíná Lucie Fusková, které zemřel její malý syn. Prošla s ním velmi náročnou léčbou rakoviny. Lékařům se podařilo jeho stav výrazně zlepšit. Když už to vypadalo, že se malý Martínek vrací do běžného života a vše je na dobré cestě, jeho zdraví se výrazně zhoršilo a relativně rychle zemřel.
Situace pro maminku byla o to nářočnější v tom, že neměla velkou podporu od svého partnera, tatínka jejich synka. Ten ji nakonec opustil. Pro Lucii byly velkou podporou jiné maminky vážně nemocných dětí, které poznala v nemocnici. V podcastu mluví i o tom, jak moc je při umírání důležité rozloučení.
Vrací se i k radostným zážitkům, které s Martínkem měli a popisuje, jak moc jsou pro ni tyto vzpomínky v současnosti důležité proto, aby mohla jít životem dál.