Jak to bylo doopravdy

Přezdívku „zuřivý“, kterou novinář a literát Egon Ervin Kisch získal, byla odrazem jeho emocemi překypující povahy. Jeho nadšení jít za tématem, dokonce i do prostředí na dně společnosti. Vedle úkladných mordů, kriminality, to byly i nevěstince a prostitutky, stejně jako další sociálně nejslabší části společnosti. Kisch byl oceňovaný, kritizov

Pohledem člověka 21. století je k neuvěření, že v éře socialistického Československa existovaly rozsáhlé soubory zakázaných autorů, ale také knih a tiskovin. „Pašování začalo počátkem 50. let tzv. balónovými akcemi, kdy sem byly ze Západu posílány letáky a drobné brožurky. Od roku 1956 americká zpravodajská služba začala financovat knižní proj

Zákon č. 231/1948 Sb. na ochranu lidově demokratické republiky vlastně symbolizuje komunistické Československo. Na jeho podkladu byly odsouzeny tisíce lidí, další dostávali tresty smrti. A přitom to měl být zákon, který měl „jen“ chránit stát.

Film okouzlil nejen diváky, ale také vedení totalitních států. Dobře si totiž uvědomovali, jaký je v nich propagandistický potenciál – a dělali to nacisté i komunisté. V českých zemích byla éra rozvoje zvukového filmu spojena s osobností Miloše Havla. „Představoval největšího filmového magnáta, bylo na něj ,vidět‘ už od první republiky, filmu s

je dnešní díl cyklu Jak to bylo doopravdy. O tom, jestli opravdu přispěly k pádu komunistické totality v zemích za železnou oponou pátrala Ivana Chmel Denčevová. Režie Michal Bureš.

Konzum, lehce hanlivé označení nezměrné touhy po spotřebním zboží. Možná i po tom, které vůbec nepotřebujeme. Není divu, že někteří myslitelé právě před konzumem a konzumním způsobem života varují. Přišel do Československa konzum až po pádu železné opony? Bylo právě socialistické Československo charakteristické „jinými“ lidmi, kteří mě

Komunistická propaganda nám mnoho let „lila“ do hlav informace, podle kterých proti nacismu bojovali pouze neohrožení komunisté. Až se zdálo, že v odboji nebyl zapojen nikdo jiný. To se naštěstí po roce 1989 s nástupem demokracie změnilo.

Elegán s knírkem a prvorepubliková celebrita populární hudby, tak takový byl Rudolf Antonín Dvorský, resp. R. A. Dvorský (1899–1966). Některé jeho písně zlidověly, v jeho době asi nebyl nikdo, kdo by ho neznal – asi i proto se pak stal „terčem komunistů“ totalitního Československa. Prostě se jim nehodil do „nových pořádků“, takže ho chtěli dost

Vznik Československé republiky provázelo mnoho jednání, nejdřív v zahraničí. Zásadní roli sehráli naši krajané – hlavně ale T. G. Masaryk. „Spousta lidí narukovala do americké a kanadské armády. Bylo to víc Čechů než Slováků, kteří bojovali proti centrálním mocnostem. Taky sbírali peníze na různých akcích, se kterými pak disponoval TGM. Měli

Glasnosť, perestrojka, česky také přestavba – slova, která byla koncem 80. let všudypřítomná. Mnozí se jimi „zaklínali“, leckdo se před nimi schovával. Ani sami komunisté nevěděli, co vlastně dělat a jak změny pocházející ze Sovětského svazu uchopit.