Judikatúra

V jubilejní 50. epizodě se i tentokrát podcast Judikatúra věnuje něčemu jinému než aktuální judikatuře: Petr Bezouška a Filip Melzer si povídají o slovenské rekodifikační cestě. Ta navázala ještě na tu federální a bohužel stále nedošla do svého cíle. Velký kus práce však již byl odveden, o čemž se můžete přesvědčit v tomto přehledu: 1url.cz/

V § 1906 OZ se stanoví, že ujednání o novaci a narovnání vyžaduje písemnou formu, byl-li i původní závazek zřízen v písemné formě, nebo činí-li se o právu již promlčeném. Výkladem tohoto pravidla se zabýval nedávno i Nejvyšší soud. A Petr Bezouška s Filipem Melzerem se na jeho základě pokusí mj. vysvětlit, jaký je vztah tohoto pravidla k § 564 OZ

V tomto díle podcastu Judikatúra zabrousili autoři do oblasti věcných práv. Povídali si o několika rozhodnutích, v nichž Nejvyšší soud vytýčil směr, jak posuzuje předpoklady mimořádného vydržení, zejména otázku nepoctivého úmyslu. Kromě pilotního rozhodnutí, které již bylo publikováno i v zelené sbírce, je dobré podívat se i to těch, která na n

Pro ty z vás, kteří nemohli přijít osobně na vystoupení v rámci festivalu Noc práva, přinášíme zvukový záznam. O čem si Filip Melzer a Petr Bezouška povídali? Vystoupení bylo rámováno problematikou ochrany osobnosti, přičemž jsme se zaměřili na tato tři rozhodnutí Nejvyššího soudu: - 25 Cdo 3332/2022 ze dne 31. 1. 2024 (Kristelová vs. Mafra) - 25 Cdo

V nové epizodě se Petr Bezouška a Filip Melzer zabávají problémem způsobu náhrady škody, primárně se tedy bavíme o § 2951 OZ. Jaký následek má volba způsobu náhrady škody poškozeným? Od kdy je pohledávka na náhradu škody splatná? A za jakých podmínek ji může škůdce splnit ještě před splatností? A jaké jsou následky toho, že škůdce plní jiný

Nejvyšší soud řešil případ zůstavitele, který zemřel v roce 2020, přičemž zanechal pouze listinu o vydědění z roku 2009. Soudy dospěly k závěru, že k vydědění nebyl dán zákonný důvod. Nejvyšší soud v rámci dovolání řešil, zda vydědění, které nebylo učiněno po právu, vylučuje dědice z dědické posloupnosti (práva na dědický podíl) do

Velký senát Nejvyššího soudu nedávno překonal dosavadní judikaturu týkající se možnosti zaměstnavatele odstoupit od konkurenční doložky. Stalo se tak na popud nálezu Ústavního soudu (II. ÚS 1889/19). V tomto díle tak Filip Melzer a Petr Bezouška rozebírají obě rozhodnutí. Nejde čistě jen o pracovněprávní rozhodnutí, má zřetelný civilistický přes

Občanský zákoník je účinný již 10 let. Dlouhá doba v lidském životě, krátká v životě zákoníku. S Filipem jsme se kolem jeho přípravy trochu ochomýtali, ale oba jsme se zapojili až později, když už byl hotový první návrh. A tak si s prof. Eliášem povídáme nejen o tom, co jsme všichni prožili, ale především o tom, jak to všechno začalo. Dojde n

Rozebírané rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 33 Cdo 456/2022 zavdalo celou řadu námětů k diskusi - jak je to s jednáním svěřenského fondu nebo s možností osoby stojící vně závazku požadovat po jedné ze smluvních stran náhradu škody z titulu porušení smluvní povinnosti. A také, co je to likvidace třetích škod.

Dnešní rozhodnutí se týká pravidla, které je v praxi velmi frekventované - § 2927 OZ (odpovědnost za škodu z provozu dopravního prostředku/dopravy). Hlavní otázky, kterým se věnujeme, jsou následující: kdy je a kdy není možné použít liberační důvod? Co znamená, že škoda je způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu? Dostaneme se i k ochranné