Slavná auditoria

Psala se šedesátá léta sedmnáctého století, když z Kroměříže skladatel narychlo zmizel Heinrich Ignaz Franz Bieber, který tu dva roky působil jako první houslista zámecké kapely. Zachtělo se mu prestižnějšího angažmá v Salcburku. Odjel proto ze dne na den pod záminkou nákupu hudebních nástrojů. Ovšem bez udělení souhlasu od biskupa hraběte Lichtenš

Co se asi tak člověku, který se zajímá o klasickou hudbu či operu, vybaví v souvislosti s Londýnem? Jaká místa vytanou na mysli, pokud by se týkalo rozhodnutí, kam se za tímto druhem kultury vypravit? Velmi pravděpodobně bychom si všichni vzpomněli na tři ikonické prostory. Ohromnou kruhovou Royal Albert Hall, kdysi královnu symfonických koncertů. Jako protikl

Za dalším z muzeí, věnovaných na této planetě hudebním osobnostem, se vydáme v dalším dílu pořadu Slavná auditoria jihovýchodním směrem. V naší představivosti urazíme zhruba tři tisíce šest set kilometrů. Už tato skutečnost slibuje, že se setkáme s poněkud jiným světem, než je ten náš.

V rámci cyklu Slavná auditoria, zaměřeného na koncertní sály či operní domy u nás a ve světě, jsme jich od roku 2011 navštívili na vlnách Rádia Classic Praha už několik set. Ať už vznikly dávno nebo jsou výsledkem nedávných snah, zvou v nejrůznějších koutech světa či naší země večer co večer diváky na koncerty nebo na opery. Příběh jejich budo

Žijete v Praze? Zajímá vás opera? A z různých důvodů vám nestačí – či v některých případech dokonce nevyhovuje – to, co vám nabízí Zlatá kaplička, Stavovské divadlo a Státní opera? Rádi byste poznali, co nabízí mimopražské scény, Národním divadlem Brno počínaje a například libereckým Divadlem F.X. Šaldy konče? Od roku 1993 k tomu máte –

V dalším dílu pořadu Slavná auditoria pozve jeho autor Jiří Vejvoda posluchače do Kodaně, přesněji řečeno do jižního okraje širší metropole, kde byl ve výhodné lokalitě postaven Koncertní dům Dánského rozhlasu. Neboli DR Konzerthuset. Autorem návrhu nebyl nikdo jiný, než jeden z nejslavnějších architektů posledních padesáti let. Přemýšlivý Fran

Dělí je od sebe přes dvanáct set kilometrů. V jednom žije kolem devadesáti tisíc obyvatel, ve druhém jich snadno napočítáme přes dva miliony. První leží na západním pobřeží Itálie, nedaleko nám důvarně známého Bibioane. Druhé vévodí francouzskému vnitrozemí a protéká jím řeka Seina. Jejich jména? Pesaro a Paříž. Dobrá, proč ne. Co ale tato

Jindřichův Hradec. Ve městě, kde žije něco přes dvacet tisíc obyvatel, se dá stěží očekávat koncertní sál. Kam, do jakých míst a prostor, se tedy dnes cestou na jih vypravíme? Jako všude, kde je nutné nahradit absenci vhodných koncertních lokalit, si také v Jindřichově Hradci našli řešení. A v řadě případů už velmi dávno. Protože hudba tu byla

Bylo nebylo...dlouhé poválečné období, kdy existovaly jen státní televize; o soukromých se nikomu ani nesnilo, veřejnoprávnost byla neznámým pojmem. Navíc byl svět předělen na Východ a Západ železnou oponou, jak ji ve slavném projevu na konci čtyřicátých let minulého století pojmenoval Winston Churchill. A týkalo se to i dvou sdružení, pod jejichž pomy

Dvěma odlišnými, ale zajímavými událostmi, které se měly časem ukázat jako globálně významné, se do historie světa zapsalo Švédsko bezmála před sto lety. Jmenovitě roku 1926. Nejprve se 30. března narodil – příznačně ve znamení Berana – celoživotně urputný zakladatel nábytkářského impéria jménem IKEA. Ingvar Kamprad. Tou druhou je vznik Stockh